Očkování jako celoživotní prevence, co platí pro dospělé i seniory

Očkování se v Česku dlouho vnímá hlavně jako věc dětství. Podle odborného Medical Tribune je ale potřeba ho chápat jako celoživotní prevenci, která nekončí ukončením dětského očkovacího kalendáře. Řada infekcí totiž ohrožuje právě dospělé a seniory, u kterých bývá průběh těžší a komplikace častější. Tento text shrnuje, na co by dospělý člověk neměl v oblasti očkování zapomínat a proč se prevence vyplatí i po padesátce.

S věkem přirozeně slábne imunitní systém, a to jak jeho schopnost bránit se nové infekci, tak jeho paměť na dřívější očkování. Ochrana získaná v dětství proto u některých nemocí časem klesá a je potřeba ji obnovit. Zároveň přibývají chronická onemocnění, která zvyšují riziko těžkého průběhu běžných infekcí. Právě proto má očkování v dospělém a seniorském věku svůj jasný smysl.

Přeočkování, na které se zapomíná

Nejčastěji opomíjeným očkováním dospělých je tetanus. Ochrana proti němu není doživotní a přeočkování se doporučuje zpravidla jednou za deset až patnáct let. Tetanus přitom není nemoc minulosti. Bakterie, která ho způsobuje, se běžně vyskytuje v půdě a k nákaze stačí i drobné poranění. U neočkovaného nebo dávno neočkovaného člověka jde o život ohrožující stav.

Spolu s tetanem se dnes obvykle přeočkovává i proti záškrtu a dávivému kašli v jedné kombinované vakcíně. Dávivý kašel u dospělého často probíhá jako vleklý úporný kašel, ale nebezpečný je hlavně proto, že dospělý ho může přenést na nejmenší kojence, pro které je zvlášť rizikový.

Chřipka a další sezonní infekce

Očkování proti chřipce se doporučuje každoročně, protože se viry mění a ochrana z minulé sezony nemusí stačit. Největší přínos má u seniorů a u lidí s chronickými nemocemi srdce, plic, ledvin nebo s cukrovkou, u nichž chřipka výrazně zvyšuje riziko vážných komplikací a zhoršení základní nemoci.

U starších dospělých se dnes stále více mluví také o očkování proti pneumokokovým infekcím, které mohou způsobit těžké zápaly plic a další závažné stavy, a o očkování proti pásovému oparu, jenž může v pozdějším věku zanechat dlouhotrvající bolesti. Vhodnost a načasování těchto očkování je individuální a je dobré je probrat s praktickým lékařem.

Očkování při chronických nemocech a před cestami

Lidé s chronickým onemocněním by očkování neměli odkládat, ale naopak. Právě u nich mívají běžné infekce těžší průběh. Rozsah doporučených očkování se u pacientů s oslabenou imunitou, cukrovkou nebo plicním onemocněním liší od zdravého člověka a měl by ho posoudit ošetřující lékař.

Samostatnou kapitolou je cestovní očkování. Před cestou do některých oblastí je vhodné nebo přímo vyžadované očkování proti žloutence typu A, břišnímu tyfu nebo dalším nemocem, které se u nás běžně nevyskytují. Cestovní očkování je dobré řešit s předstihem několika týdnů, protože některé vakcíny vyžadují více dávek k dosažení plné ochrany.

Zvláštní pozornost si u nás zaslouží také klíšťová encefalitida. Česko patří dlouhodobě k zemím s nejvyšším výskytem této nemoci v Evropě a nakazit se lze i při běžné procházce v přírodě. Na rozdíl od boreliózy proti ní neexistuje léčba antibiotiky, o to větší smysl má prevence očkováním. To se dnes doporučuje prakticky každému, kdo se pohybuje v přírodě, tedy i lidem, kteří jen chodí na houby, na zahradu nebo na výlety.

Jak zjistit, co vám chybí

Prvním krokem je zjistit, co už máte. Údaje o očkování bývají v očkovacím průkazu a ve zdravotní dokumentaci u praktického lékaře. Pokud průkaz nemáte nebo si nejste jistí, kdy jste byli naposledy přeočkováni, poraďte se s praktickým lékařem, který vede vaši dokumentaci a dokáže doporučit, co je namístě doplnit.

Nespoléhejte na dojem, že jste přece byli očkováni jako dítě. U řady nemocí ochrana v dospělosti klesá a bez přeočkování nemusí být dostatečná. Zároveň neplatí, že víc je vždy lépe. Očkování má svá doporučená schémata a jejich smysl je právě v tom, že jsou postavená na datech o účinnosti a bezpečnosti.

Kde hledat ověřené informace

O bezpečnosti a schvalování vakcín v Česku rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv, který zveřejňuje informace o jednotlivých přípravcích. Doporučená očkovací schémata a preventivní programy zastřešuje Ministerstvo zdravotnictví. U obou najdete spolehlivé a aktuální podklady, o které se lze při rozhodování opřít.

Konkrétní doporučení pro vás ale vždy patří do rukou vašeho lékaře. Ten zohlední váš věk, zdravotní stav, dosavadní očkování i případné cestovní plány a navrhne, co má ve vaší situaci největší přínos. Očkování v dospělosti není povinnost pro pořádek, ale nástroj, jak si udržet zdraví a předejít nemocem, které v pozdějším věku bývají mnohem nebezpečnější.

Časté otázky

Je očkování jen pro děti?

Ne. Řada infekcí ohrožuje hlavně dospělé a seniory, u kterých bývá průběh těžší. Ochrana z dětství navíc u některých nemocí časem klesá a je potřeba ji přeočkováním obnovit.

Jak často se přeočkovává proti tetanu?

Zpravidla jednou za deset až patnáct let. Ochrana není doživotní a tetanus je stále reálné riziko, protože k nákaze stačí drobné poranění znečištěné půdou.

Proč se chřipkové očkování opakuje každý rok?

Protože se chřipkové viry mění a ochrana z minulé sezony nemusí stačit. Největší přínos má u seniorů a lidí s chronickými nemocemi, u nichž chřipka hrozí vážnými komplikacemi.

Jak zjistím, která očkování mi chybí?

Zkontrolujte očkovací průkaz a poraďte se s praktickým lékařem, který vede vaši dokumentaci. Ten posoudí, co je vhodné doplnit podle vašeho věku a zdravotního stavu.