Nástroj
Kam s tím: kdy praktik, kdy pohotovost, kdy volat 155
Nevíte, jestli stačí lékárna, objednat se k praktikovi, jet na pohotovost, nebo hned volat záchranku? Odpovězte na pár jednoduchých otázek a nástroj vás nasměruje na správnou úroveň péče. Je to orientační pomůcka, nestanovuje diagnózu a nenahrazuje posouzení lékařem. Kterýkoli varovný příznak vždy znamená okamžité volání na 155.
Krok 1 z 2
Máte některý z těchto varovných příznaků?
Zaškrtněte vše, co platí. Kterýkoli z nich znamená okamžité volání záchranky.
Čtyři úrovně péče
Český zdravotní systém rozlišuje několik úrovní péče podle naléhavosti. Když si vyberete správnou, ušetříte čas sobě i zdravotníkům a rychleji se dostanete k pomoci, kterou potřebujete.
Samoléčba
Mírné, běžné potíže bez varovných příznaků: nachlazení, mírná rýma, drobné odřeniny. Pomůže klidový režim, tekutiny a volně prodejné léky z lékárny. Když se stav do několika dnů nelepší nebo se zhorší, objednejte se k praktikovi.
Praktický lékař
Potíže, které nejsou akutně nebezpečné, ale zaslouží si posouzení: déletrvající bolesti, opakované obtíže, potřeba receptu nebo žádanky ke specialistovi. Praktik je prvním kontaktem v systému a v případě potřeby vás odešle dál.
Lékařská pohotovost
Stavy, které vyžadují rychlé lékařské posouzení, ale bezprostředně neohrožují život: vyšší horečka, silnější bolest, úraz bez známek ohrožení života mimo ordinační hodiny praktika. Pohotovost bývá u větších nemocnic.
Záchranná služba 155
Ohrožení života: bolest na hrudi, náhlá dušnost, známky mozkové příhody, bezvědomí, silné krvácení, křeče, těžká alergická reakce, vážný úraz. Volejte ihned 155, nebo jednotné evropské číslo 112. Nečekejte a neřešte to sami.
Jak nástroj rozhoduje
Nejprve se ptáme na varovné příznaky (takzvané červené vlajky), které mohou znamenat ohrožení života. Pokud označíte kterýkoli z nich, nástroj vždy a bez výjimky doporučí okamžité volání na 155 nebo 112, bez ohledu na další odpovědi. Když žádný varovný příznak nemáte, položíme několik otázek na délku, sílu a vývoj potíží, na horečku a na to, zda patříte do rizikové skupiny. Podle nich odhadneme vhodnou úroveň péče. Jde o zjednodušený orientační model, nikoli o lékařský diagnostický systém. Vždy platí, že když váháte nebo se stav zhoršuje, obraťte se na lékaře. Obecné zásady vychází z doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR a zdravotnických záchranných služeb.
Časté otázky
Kdy volat 155 a kdy jít na pohotovost?
+
Číslo 155 volejte při ohrožení života: bezvědomí, dušnost, silné krvácení, podezření na infarkt nebo mozkovou příhodu. Na pohotovost jděte při stavech, které potřebují rychlé posouzení, ale nejsou bezprostředně životu nebezpečné. Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Nahrazuje tento nástroj lékařské vyšetření?
+
Ne. Jde o obecnou orientační pomůcku, která vás nasměruje na vhodnou úroveň péče. Nestanovuje diagnózu a nenahrazuje posouzení lékařem. Pokud si nejste jistí nebo se stav zhoršuje, vyhledejte lékaře.
Co když si nejsem jistý, jestli mám varovný příznak?
+
Když váháte, berte to vážněji. U příznaků jako bolest na hrudi, dušnost nebo známky mozkové příhody radši volejte 155. Zdravotní radu po telefonu nabízí i linka 1212.
Kde najdu nejbližší lékařskou pohotovost?
+
Pohotovostní služby bývají u větších a fakultních nemocnic. Dětskou pohotovost mají krajské a fakultní nemocnice. Otevírací dobu a adresu si vždy ověřte na webu konkrétní nemocnice, protože se liší podle regionu.
Potřebuji ke specialistovi žádanku od praktika?
+
U většiny specialistů ano, výjimkou jsou například gynekolog, oční, ORL, zubní a psychiatr, kam se lze objednat přímo. Praktický lékař je tak obvykle prvním krokem. Ke správnému specialistovi vás nasměruje náš průvodce výběrem specialisty.
Co dělat, když onemocní dítě mimo ordinační hodiny?
+
U mírných potíží bez varovných příznaků pomůže klid, tekutiny a volně prodejné léky určené dětem podle věku a hmotnosti. Když má dítě vysokou horečku, která nereaguje na léky, dýchá se ztíženě, je nezvykle spavé nebo nekomunikuje, vyhledejte dětskou pohotovost při krajské či fakultní nemocnici. U kojenců do tří měsíců je horečka vždy důvod k lékařskému posouzení. Při ohrožení života volejte 155.
Platí se za lékařskou pohotovost nějaký poplatek?
+
Za využití lékařské pohotovostní služby se hradí regulační poplatek 90 Kč. Neplatí se v případech, kdy je ošetření následkem úrazu zaviněného jinou osobou, a některé skupiny pacientů jsou od něj osvobozeny. Přesnou výši a výjimky má každé pracoviště vyvěšené a řídí se platnou legislativou.
Můžu volat 155 i za jiného člověka nebo z ciziny?
+
Ano. Na tísňovou linku můžete zavolat i za člověka ve svém okolí, který pomoc potřebuje a sám zavolat nemůže. Operátorovi popište, co se děje, kde jste a v jakém je postižený stavu, a řiďte se jeho pokyny do příjezdu posádky. Ze zahraničí i v Česku funguje jednotné evropské číslo 112, které vás spojí se záchrannými složkami.
Kdy stačí zavolat na zdravotní linku 1212 místo návštěvy lékaře?
+
Linka 1212 nabízí obecnou zdravotní radu po telefonu a hodí se, když si nejste jistí, jak vážné vaše potíže jsou nebo kam se s nimi obrátit. Nenahrazuje ale vyšetření, nestanoví diagnózu ani nevystaví recept. U varovných příznaků, jako je bolest na hrudi nebo dušnost, nevolejte poradnu, ale rovnou 155.
Poradí mi s výběrem správné péče i lékárník?
+
U běžných potíží ano. Lékárník vám poradí s volbou volně prodejného léku, upozorní na možné vzájemné působení s vašimi léky a odhadne, kdy už je namístě zajít k lékaři. Nestanovuje ale diagnózu a nenahradí vyšetření. Když se potíže nelepší, zhoršují se nebo se objeví varovný příznak, obraťte se na praktika nebo pohotovost.
Jak poznám příznaky mozkové příhody a co dělat?
+
Pomůže jednoduchý test podle písmen FAST: pokleslý koutek úst (Face), oslabení jedné ruky (Arm), setřelá nebo nesrozumitelná řeč (Speech). Pokud zpozorujete kterýkoli z těchto příznaků, nečekejte a okamžitě volejte 155 (Time). U mozkové příhody rozhodují o výsledku minuty, proto neztrácejte čas a nesnažte se stav řešit sami.