Bryan Johnson a jeho neléčitelné onemocnění: co je to autoimunitní gastritida a jak ji rozpoznat

Americký miliardář Bryan Johnson, který se stal ikonou hnutí za dlouhověkost, oznámil, že mu byla diagnostikována autoimunitní gastritida, chronické onemocnění žaludku, které postupně ničí buňky produkující kyselinu a vnitřní faktor. Podle článku v Forbes Česko je Johnsonovým prohlášením „můj žaludek se sám požírá“ přesně popisován charakter tohoto onemocnění. Pro pacienty a lékaře je to připomínka, že autoimunitní gastritida zdaleka není okrajová diagnóza, ale závažný stav, který postihuje odhadem jedno až dvě procenta dospělé populace v západních zemích a často zůstává nediagnostikován až do rozvoje komplikací.

Základní paradox tohoto onemocnění spočívá v tom, že jeho počáteční fáze bývá klinicky tichá. Pacient nemá žádné výrazné trávicí obtíže. První viditelné projevy nastupují až tehdy, když se autoimunitní zánět rozšíří natolik, že klesne produkce vnitřního faktoru a rozvine se nedostatek vitaminu B12. Ten způsobuje anemii, neurologické potíže, únavu a zapomnětlivost. V tuto chvíli už je poškození žaludku pokročilé a nedá se zvrátit.

Kdo je nejvíce ohrožen

Autoimunitní gastritida postihuje častěji ženy než muže v poměru přibližně tři ku jedné a nejčastěji se manifestuje mezi čtyřicátým a šedesátým rokem. Významně vyšší riziko mají lidé s jinými autoimunitními onemocněními, zejména s autoimunitní tyreoiditidou typu Hashimoto, s diabetem prvního typu a s vitiligem. Pokud v rodině máte tyto diagnózy, doporučuje se aktivní screening.

Podle metodických doporučení Státního zdravotního ústavu je klíčovým laboratorním vyšetřením kompletní krevní obraz s diferenciálem, hladina vitaminu B12, hladina kyseliny listové a hladina feritinu. Pokud tato vyšetření vykazují známky makrocytární anemie nebo hraniční nedostatek B12, je indikováno gastroskopické vyšetření s odběrem biopsií a stanovení protilátek proti parietálním buňkám žaludeční sliznice a proti vnitřnímu faktoru. Tyto protilátky jsou vysoce specifické a jejich přítomnost diagnózu potvrzuje.

Proč je onemocnění nazýváno neléčitelným

Termín „neléčitelné“, který používá Johnson, je z medicínského pohledu částečně zavádějící. Autoimunitní gastritidu skutečně nelze zvrátit, protože zničené parietální buňky se nedokáží regenerovat. Onemocnění je tedy trvalé a progresivní. Léčitelné jsou ale jeho následky. Nedostatek vitaminu B12 lze plně kompenzovat pravidelnými intramuskulárními injekcemi kyanokobalaminu nebo nověji perorálními vysokodávkovanými preparáty. Nedostatek železa se řeší dietními opatřeními a případně intravenózní substitucí.

Zásadní ale je, že autoimunitní gastritida výrazně zvyšuje riziko dvou závažných komplikací. Prvním je karcinoid žaludku, který se vyvíjí z rozšířených enterochromafinních buněk sliznice. Druhým je adenokarcinom žaludku, jehož riziko je oproti běžné populaci trojnásobné. Pacienti s potvrzenou diagnózou proto podléhají pravidelnému gastroskopickému sledování v intervalech tří až pěti let.

Autoimunitní gastritida není smrtelná diagnóza. Smrtelnou se stává tehdy, když je nediagnostikovaná a když se přehlédnou její pozdní komplikace. Pravidelný screening dokáže riziko zásadně snížit.

Kdy jít k lékaři

Praktický lékař by měl diagnostiku zvážit u každého pacienta, který přichází s kombinací nespecifické únavy, mírné anemie a hraničních hodnot vitaminu B12, i když tyto potíže vypadají banálně. Zvláště u žen mezi čtyřicátým a šedesátým rokem, u nichž trvá únava déle než tři měsíce a nezlepšuje se úpravou spánku, je vhodné doplnit laboratorní panel o hladinu B12 a feritinu.

Neurologické projevy nedostatku B12 se objevují jako brnění v končetinách, pálení v chodidlech, potíže s rovnováhou nebo zhoršení paměti. Pokud tyto potíže vzniknou postupně a jsou provázeny únavou nebo bledostí, patří k prvním známkám, kterých si má lékař všimnout. Pozdní diagnostika u těchto neurologických příznaků může vést k trvalému poškození periferních nervů a míchy, které již ani substituce nezvrátí.

Vztah k dalším autoimunitám a životní styl

Autoimunitní gastritida bývá součástí širšího spektra autoimunitních poruch. Pacient s touto diagnózou by měl být pravidelně sledován také z hlediska funkce štítné žlázy a hladiny glykémie. U mnoha pacientů se v průběhu let objevují další diagnózy a včasné jejich zachycení výrazně zlepšuje prognózu.

K tomuto tématu jsme připravili [kalendář prevence podle věku a pohlaví](/produkty/preventivni-kalendar-2026). Otázka životního stylu se u autoimunitní gastritidy klade jinak než u řady jiných diagnóz. Neexistuje důkaz, že by dieta nebo doplňky stravy dokázaly zpomalit průběh onemocnění. Klíčovým opatřením je adekvátní substituce vitaminů, sledování rizika karcinomu a udržení kvality života. U Johnsonova případu je patrné, že žádný sebeambicióznější protokol dlouhověkosti nedokáže zabránit autoimunitnímu procesu, který má genetický základ.

Podle stanovisek Státního ústavu pro kontrolu léčiv je substituce vitaminu B12 hrazenou položkou z veřejného zdravotního pojištění při doložené diagnóze, ať už formou injekcí, nebo perorálně v odpovídajícím dávkování. Pacient by měl být obeznámen s tím, že substituce je celoživotní a nesmí se přerušit ani při zdánlivě normálních hladinách.

Praktický závěr pro čtenáře

Pokud trpíte dlouhodobou nevysvětlenou únavou, mírnou anemií nebo neurologickými potížemi, požádejte svého praktického lékaře o vyšetření hladiny vitaminu B12 a feritinu. Pokud vám v rodině již byla diagnostikována autoimunitní tyreoiditida, diabetes prvního typu nebo perniciózní anemie, přidejte k tomuto vyšetření i protilátky proti parietálním buňkám žaludeční sliznice.

Bryan Johnson svým zveřejněním upozorňuje na diagnózu, která je v běžné praxi často opomíjena. Pro drtivou většinu pacientů znamená včasná diagnostika nikoli fatální rozsudek, ale dlouhodobé zvládnutí onemocnění a zásadní snížení rizika komplikací. Autoimunitní gastritida je dobrý příklad diagnózy, kde platí staré medicínské pravidlo. Kdo o ní neví, ten ji nehledá. Kdo ji nehledá, ten ji nenajde. A kdo ji nenajde, ten její dopady zbytečně platí.