Klíšťová encefalitida, příznaky, očkování a kdy vyhledat lékaře

Klíšťová encefalitida patří mezi nemoci, kterých se Češi tradičně obávají, a právem. Naše země dlouhodobě vede evropské statistiky v počtu nakažených a virus se přenáší běžným klíštětem, se kterým se v přírodě potká skoro každý. Nový výzkum navíc ukazuje, že tento virus není tak dokonale odolný, jak se dlouho myslelo, což může do budoucna pomoct při hledání účinnější ochrany. Pro běžného člověka ale zůstává nejdůležitější znát příznaky, vědět, jak se chránit, a rozpoznat okamžik, kdy je čas jít k lékaři.

Podle serveru Věda a výzkum vědci u viru klíšťové encefalitidy objevili zvláštní strukturu v jeho obalu a zjistili, že není tak odolný, jak se předpokládalo. Je to důležitý krok pro budoucí léčbu, ale ochrana, kterou máme k dispozici dnes, se nemění. Nejúčinnější obranou proti klíšťové encefalitidě zůstává očkování a rozumné chování v přírodě.

Jak nemoc probíhá

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které postihuje nervovou soustavu. Nakazit se lze přisátím infikovaného klíštěte, vzácně také konzumací nepasterizovaného mléka od nakažených zvířat. Nemoc má typicky dvě fáze. V první, která přichází zhruta týden až dva po nákaze, se objevují příznaky podobné chřipce. Patří k nim horečka, bolest hlavy, únava, bolest svalů a kloubů. Tato fáze často odezní a člověk se cítí lépe.

Právě zdánlivé zlepšení je ale ošidné. U části nakažených totiž po několika dnech přichází druhá fáze, kdy virus zasáhne mozek a mozkové obaly. Objevuje se vysoká horečka, silná bolest hlavy, ztuhlost šíje, zvracení, poruchy soustředění, spánku i hybnosti. Druhá fáze může mít vážný průběh a u některých pacientů zanechává dlouhodobé následky, jako jsou bolesti hlavy, poruchy paměti nebo obrny. Právě proto se klíšťová encefalitida nesmí podceňovat.

Kdy jít k lékaři

Lékaře byste měli vyhledat, pokud po pobytu v přírodě nebo po přisátí klíštěte pozorujete některé z těchto příznaků:

• Horečka spojená se silnou bolestí hlavy, která neustupuje po běžných lécích.
• Ztuhlost šíje, kdy nedokážete bez bolesti předklonit hlavu k hrudníku.
• Zvracení, zmatenost, poruchy vědomí nebo neobvyklá spavost.
• Poruchy hybnosti, brnění nebo slabost končetin.
• Návrat horečky po několika dnech, kdy jste se předtím cítili lépe.

Na rozdíl od lymeské boreliózy, kterou přenáší stejné klíště, se u klíšťové encefalitidy neobjevuje typická rudá skvrna kolem místa přisátí. Nemoc se projeví celkově, proto je důležité vnímat příznaky z celého těla, ne jen kůži.

Očkování jako hlavní ochrana

Jediná spolehlivá ochrana, která snižuje riziko nákazy, je očkování. Základní schéma tvoří tři dávky, po kterých následuje přeočkování v odstupu několika let. Očkovat se lze v každém věku a začít je možné kdykoliv během roku, ideálně ale v chladnějších měsících, aby byl člověk chráněný před sezonou klíšťat. I když se necháte očkovat později, ochrana se dá nastartovat i zrychleným schématem.

Očkování proti klíšťové encefalitidě je v Česku dostupné u praktických lékařů i v očkovacích centrech a část nákladů dnes proplácejí zdravotní pojišťovny, u některých skupin pacientů dokonce v plné výši. Informace o registrovaných vakcínách vede Státní ústav pro kontrolu léčiv a doporučení k očkování zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Konkrétní schéma a vhodnou vakcínu s vámi probere váš praktický lékař.

Jak snížit riziko v přírodě

Vedle očkování pomáhá i chování v terénu. Na výlety do lesa a vysoké trávy volte světlé oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, na kterém klíště lépe uvidíte. Používejte repelenty a po návratu si pečlivě prohlédněte celé tělo, včetně záhybů kůže, vlasové části hlavy a míst za koleny a ušima. Přisáté klíště odstraňte co nejdříve, protože riziko přenosu roste s dobou přisátí. Klíště vytáhněte pinzetou kolmým tahem a místo dezinfikujte.

Kdo je nejvíc ohrožený

Nakazit se může kdokoliv, kdo se pohybuje v přírodě, ale některé skupiny jsou ve větším riziku. Patří mezi ně lidé, kteří tráví hodně času v lese a v přírodě, ať už kvůli práci, nebo koníčkům, tedy zahrádkáři, houbaři, myslivci, turisté nebo pracovníci v lesnictví a zemědělství. Vážnější průběh hrozí spíše u starších lidí, u kterých druhá fáze nemoci častěji zanechává trvalé následky. Riziko nákazy navíc není v Česku všude stejné, existují oblasti s vyšším výskytem infikovaných klíšťat, kterým se říká endemické. S postupným oteplováním se přitom klíšťata objevují dříve na jaře a déle na podzim, takže sezona, kdy hrozí přisátí, se prodlužuje. To je další důvod, proč očkování dává smysl i lidem, kteří dřív o klíšťatech nepřemýšleli.

Klíšťová encefalitida je vážná, ale dá se jí do velké míry předejít. Kombinace očkování, opatrnosti v přírodě a včasné reakce na příznaky je nejlepší ochranou, jakou máte.

Časté otázky

Jak se klíšťová encefalitida přenáší?

Nejčastěji přisátím infikovaného klíštěte, vzácně také konzumací nepasterizovaného mléka od nakažených zvířat. Nejde tedy vždy jen o přisátí, byť je to hlavní cesta nákazy.

Pozná se klíšťová encefalitida podle skvrny na kůži?

Ne. Typická rudá skvrna kolem přisátí je znakem lymeské boreliózy, nikoliv klíšťové encefalitidy. Ta se projevuje celkově, horečkou, bolestí hlavy a příznaky ze strany nervové soustavy.

Kdy se mám nechat očkovat?

Očkovat se lze kdykoliv během roku, ideálně v chladnějších měsících před sezonou klíšťat. Základní schéma tvoří tři dávky a začít je možné i zrychleně, konkrétní postup určí praktický lékař.

Proplácí očkování pojišťovna?

Část nákladů na očkování proti klíšťové encefalitidě dnes proplácejí zdravotní pojišťovny a u některých skupin pacientů může být hrazené i v plné výši. Podrobnosti zjistíte u své pojišťovny a u praktického lékaře.